of Bajer

Ze života

Ze života


ROK 2009 U OF BAJER
Tento rok nám přinesl asi největší radosti a zároveň starosti za celé roky našeho chovu. Máme pocit, že nás prostě osud zkoušel, co všechno jsme schopní ustát a postupně nám přidával těžší a těžší zkoušky. Rok 2009 začal šokující ztrátou naší šampionky VIP u porodu jejího prvního vrhu. VIP byla tříletá mohutná a zdravá fenka, nikdy jsme o fenku při porodu nepřišli a tak jsme si tuto možnost ani nepřipouštěli. VIP začala rodit a brzy jsme poznali, že není vše zcela v pořádku. Byla velice neklidná a břicho bylo nezvykle napnuté, ihned jsme jí naložili do vozu a rozjeli se k naší letité veterinářce MVDr. Hruškové. Bohužel již v začátku cesty VIP přestala dýchat a jakákoliv snaha o její oživení byla marná.
Sotva jsme se začali vzpamatovávat z tohoto otřesného zážitku, přišla další osudná rána- náš jedinečný italský šampion plemeníků Argot jednoho zimního rána nás ve svém výběhu už nevítal... Silně nás jeho ztráta zasáhla, byl to vyjímečný pes a zemřel ve stejný týden,jako jeho úžasný otec italský šampion Bayron del Dyrium. Prožívali jsme velice intensivně ztrátu obou těchto ušlechtilých zvířat. Ovšem další šok přišel záhy. Na zledovatělém povrchu, kdy byla nejhorší ledovka co pamatujeme, si při hře s bandou mlaďochů Ninočka způsobila otevřenou tříštivou zlomeninu kyčle. Na její pláč bolesti nikdy nezapomeneme...
Byli jsme tak zdrcení, že jsme se ani nedokázali dostatečně radovat z našich chovatelských úspěchů a také jsme se neúčastnili v této době žádných výstav.
O to více jsme si užívali s našimi přáteli, rodinou a zvířaty. A tak se i přihodila další otřesná příhoda. Naše roztomilené Jajánko (bostonek Raichu) si hrálo se švagrem, upadlo na hřbet nábytku a zůstalo ochrnuté. Ochrnutí bylo velmi vážné a trvalo několik týdnů. Raichátka jsme rehabitovali doma za pomoci naší veterinářky, kdy vyžadoval intensivní péči od rána do rána. Částečně se uzdravil, postavil se opět sám na svoje nožičky, ale pohyblivost je omezená. Naštěstí je i přesto stále neuvěřitelně veselý a šťastný pesan.
Když už se zdálo, že vše špatné v tomto roce je za námi a bylo nám opět dobře na duši, přišla tragická ztráta našeho koně. K tomu těžký otřes mozku Šárky a zráta paměti, hospitalizace v nemocnici a posléze rehabilitace páteře. I to jsme nakonec nějak překonali a doufali, že náš nejhorší rok už je prostě za námi. Bohužel jsme se velice spletli...
Na podzim dostala Romička zánět dělohy. Ani včasná operace a vyjmutí dělohy jí bohužel nedokázalo navrátit zdraví, po operaci selhaly ledviny a 14 dní hospitalizace na klinice nám jí stejně nedokázaly vrátit domů živou... Roma byla naše velká srdeční záležitost. Bezezbytku absolutně oddaný caník, překrásně stavěná fenka, která žila jen pro svou rodinu. Potřebovali jsme načerpat síly a znovu se prostě postavit na nohy a mít sílu jít dál v našem chovu. Rozhodli jsme se, že si zajedeme na baráček do Itálie. Jenže když jsme začali balit, Jones se na nás díval tak smutně, že jsme trochu znejistěli. Raději jsme zajeli na veterinu a tam se potvrdilo, že ho trápí žáludeční vřed. Paní doktorka nechtěla operovat a rozhodla se pro konzervativní léčbu. My samozřejmě odmítli jeho hospitalizaci na klinice a Jonesek se snažil bojovat doma, v krhu rodiny. Veterináři za ním každý druhý den dojížděli k nám a my sami se ho naučili vycévkovat, nakapat kapačky,... To že naše snaha byla marná a my přišli o to nejlepší, co nás u CC kdy potkalo, to už asi všichni víte. Nemá smysl popisovat, jak hluboce nás jeho odchod zasáhl a jak velké prázdné místo po něm u nás zůstalo... Jones nebyl jen žijící legenda CC (jedna z posledních své doby) a výstavně nejúspěšnější formentino CC na světě, byl také vyjímečný plemeník a právě on nám dal v chovu CC tu sílu a motivaci překonávat veškeré útrapy za vidinou narození "nového Joneska". Byl však i absolutně vysněný Pan pes. Nikdy se s nikým nepopral a přesto byl šéfem celé smečky. Měl absolutní úctu u mladých i starých psů, naše kočky ho zbožnovaly, naši koně ho respektovali, naše návštěvy obdivovaly a my ho prostě milovali tak, jak jen člověk může kdy nějaké zvíře milovat. Byl členem naší rodiny, byl náš ochránce, kamarád, ozdoba a pýcha.

Takový byl náš rok 2009. Byl k nám krutý a neúprosný. Ve stínu těchto událostí pak zůstavají naše radosti z odchovů a nebo rozšíření naší zvířecí rodiny o další nové členy....