of Bajer

Ze života

Ze života 


Mostra Speciale Cane corso při mezinárodní výstavě v Miláně leden 2005

 

Tak jo, asi si budete už vážně myslet, že jsem padlá na hlavu, ale mě opravdu vystavování moc baví a i kdyby "na chleba nebylo", na výstavu prostě pojedu!
Takže pochoputelně Mostra Speciale Cane corso při mezinárodní výstavě v Miláně je prostě pro mne jednoznačně tak lákavou akcí, že ikdyž jsem v prosinci 2004 byla v Itálii 2x, v lednu 2005 jsem si to tam namířila opět!
 
Vyjeli jsme klasicky o něco dříve. Konkrétně ve čtvrtek odpoledne mě manžel vezl do Německa za Rozvadovem totiž na mě čekala již tradičně Sandra. Přihlásila jsem jen Chilli, ať nemáme zase auto plné až po střechu. Sandra brala Bayose, dále mladého pejska, fenu se štěňaty na kotrolu vrhu a kromě toho jsem musela vrátit Hulka- zapůjčeného pejska v mém chovu od pana Frascariho (dei dauni) a zpět jsem si měla dovézt dalšího vytipovaného.

V řízení jsme se obě vystřídaly a k ránu dojely k Floře. Posnídaly jsme, pomohly Floře okolo psů a vyjely do Verony na kontrolu vrhu. Ta proběhla rychle a tak jsem pokračovaly dále do Regia Emilia k Massimovi (dei dauni).Zde jsme nějakou chvíli strávily a v noci dorazily opět k Floře. Byla jsem dost unavená a tak plánovanou sobotní návštěvu chovatelské stanice u Saronna jsme odložily a rozhodly se, že si udělám takový nákupní den. Byly přece výprodeje a kdo má doma "parádnici" jako je naše Siska, tak mi rozumí, že se nedalo domů nepřivézt nějaký ten kousek "italského hadříku". Radek ocení spíše něco na zub. Pro oba jsem sehnala, co jsem chtěla. I Sandra nakoupila vše potřebné a tak jsme zamířily opět k Floře. Pomohly jsme jí s koupáním 3 buldočků na zítřejší výstavu. Objednaly si pizzu a po její rychlé konzumaci jsme si šla ve 23.00 hodin konečně lehnout. 
No jo, jenže asi za hodinku se mi začalo dělat do zle. Najdříve pálila žáha, pak se přidaly křeče v břiše, nakonec tupá bolest hlavy a od 03.00 hodin jsem trávila na záchodě... Bohužel jsem tu vynikající pizzu vyzvrátila, a to mě vážně dost štvalo, protože tak dobrou si u nás dáte jen vyjímečně. Jenže co naplat, nervy ze zítřejší výstavy prostě pracovaly na plné obrátky a kdo trpí předvýstavní horečkou jako já, tak mě určitě chápe a lituje.
 
V 05.00 jsme oficiálně vstávaly. Rychle poklidit psy, vyvenčit, nakrmit, napojit, nasnídat, obléknout, učesat, natankovat a rychle na výstaviště. Zaparkovaly jsme úplně fantasticky- normálně přímo u vchodu do haly- tak cca 1 metr od vchodu! Po té probdělé noci jsem si nic lepšího už přát nemohla! Popadla jsem psy, židličku a šupajdy na přejímku. Pak si to valím halou a hledám kruh a odchytne mě Mariano (della Porta Dipinta), dostala jsem darem novou knihu o CC a když jsem v ní začala listovat, byla jsem moc mile překvapená. Za prvé jejím obsahem- mnoho nových a pěkných fotografií a pak také fotkou Joneska , kterému to v knize moc slušelo, stejně jako naší Nastěnce. Byla jsem na ně pyšná! Dozvěděla jsem se mnoho nových informací o plánovaných změnách v chovu CC v Itálii. (o těch extra)
U kruhu už na mě čekal Luigi di Rienzo, protože mi z Neapole přivezl Cirase. Ciras byl v pěkné kondici a mile se se mnou přivítal, stejně jako jeho páneček a ostatní chovatelé. Už si tam připadám jako doma. Dá se říct, že už znám více chovatelů v Itálii než u nás. Proč asi? No protože italové po výstavách hodně jezdí!
Jukla jsem do katalogu a polilo mě horko. Kdybych už nebyla zcela vyprázdněná, tak bych to sotva stíhala na vzdálenou toaletu... 69 CC a konkurence opravdu hodně hodně na úrovni. Dobrá polovina z toho byly feny. Tak jsem si řekla, když se dostanu na výbornou s pořadím, bude to super! Nejdříve jsem nastoupila s Bayosem do šampionů, skončil třetí, ale konkurence byla silná. Zvítězil Gladio před Connanem. Pak jsem rychle šupala s Cirasem do otevřené. Bylo nás tam okolo dvaceti! Ciras se moc pěkně předvedl, dostal známku výborný a drželi jsme se dost dlouho i o pořadí. Odešla jsem z kruhu výborná pátá. Vyhrál Icarus Paola Cuiuse z Říma. Znám ho dobře a je to pes, který si to jistě i v takové tvrdé konkurenci zasloužil. Škoda, že jste ho neviděli. Opravdu velmi kvalitní jedinec v žíhané barvě. Za loňský rok se může pyšnit titulem TOP CC 2004!
No a pak šampionky feny. Šoupla jsem Chilli Sandře a ta jí jen držela a Chilli v davu neustále hledala mě a vypadala KRÁSNĚ , úplně jsem se do ní zamilovala a nebyla jsem ten den sama! Vyhrála třídu šampionů a čekala na konec o porovnání. Na konci posuzování nastoupila proti vítězné feně ze třídy otevřené a proti vítězné feně ze třídy pracovní o titul Vítězka speciální výstavy. Srdce jsem měla až v krku, ale ať jsem se dívala sebe více kriticky na Chilli, tak jsem na ní prostě žádnou chybičku neviděla. A tak to ani jinak nešlo a Chilli vyhrála! Pak nastoupila do kruhu i vítězka mladých a bojovala proti Chilli o titul Migliore femine- Vítězná fena výstavy. Jenže tento den patřil Chillince a ta získal i tento titul. Ve psech zabodoval Gladio. Pak až šla Chilli proti Gladiovi a já si mnula ruce, že to máme v kapse, protože Gladio se absolutně nepředvedl, narozdíl od stále skvěle naladěné Chilli. Publikum fandilo a to dost nahlas. Jenže BOB dostal pes- Ital. Vystavuji už dlouho, ale to co následovalo, jsem u CC nikdy v životě nezažila. Hromadné hučení a výraz nevole od všech přihlížejích chovatelů a vystavovatelů! Chilli odcházela poreženě z kruhu a publikum na výraz podpory a sympatie k Chilli začali jí bouřlivě tleskat. Tak to bylo neuvěřitelně milé gesto a potěšilo možná ještě více, než všechny tituly, které ten den Chilli získala!

Okamžitě po skončení nás obklopili fotografové a gratulanti a já si připadala, jako bychom vyhrály přinejmenším Světovou výstavu! Každý nám připomínal, že výstava v Miláně je prostě nejprestižnější akcí v roce a k tomu Speciální výstava!!! Takže jsme k našim triumfům v Itálii přidali další a velmi cenný!
Jsem hrdá na Chilli i jejího otce, kteří patří skutečně v současné době mezi absolutní světovou špičku v plemeni.
 
Kdo má z našich úspěchů radost, těm děkujeme za tichou a nebo vyjádřenou podporu, těm ostatním (které naše úspěch netěší a naopak závidí) doporučím, ať se zamyslí sami nad svým chovem...